Sany SY35U: Recenze
Ondřej Hájek, www.bagry.cz
Abych pravdu řekl, přestože mám na čínské stavební stroje svůj názor, na Sany jsem byl zvědavý. Za prvé kvůli tomu, že Sany patří mezi ty vyvolené čínské podniky, které investují do evropských výrobních firem, a za druhé jsem si už před léty jedno rypadlo Sany krátce vyzkoušel na veletrhu Expo Mokrá a nebylo tak strašné, jak jsem čekal.
Výrobce | Sany Heavy Machinery Limited | ||||
Model | Sany SY35U | Stroj | Rypadlo pásové | ||
Výr. č. | SY0030BH10158 | Výroba | Čína | ||
Hmotnost | 3 855 kg | Rok výr. | 2017 | ||
Motor | Yanmar 3TNV88F | Mth | 10 | ||
Objem | 1,642 l | Výkon | 18,2 kW | RPM | 2200 |
ECS | V EU nepodléhá emisním limitům | ||||
PZ | Mech. RU Cangini CS 30, lžíce Cangini SC 53 (š. 600 mm, obj. 0,105 m³, 4 zuby), hyd. svah. lžíce Cangini SQ 40.A (š. 1400 mm, obj. 0,182 m³) | ||||
Pásy | Jonggu A714492 300x55x84 | Místo zkoušení | Říčany, Středočeský kraj |
Co se minibagrů týká, za těch téměř 30 let, kdy se čínská minirypadla různých značek zkoušejí prosadit na evropském trhu, jsem zde nijak výrazný posun nepozoroval. Stále jen vzdálené kopie něčeho známého kombinované s asijskými, pro Evropana těžko stravitelnými prvky. Zajímalo mě tedy, zda je to právě Sany, kdo v této oblasti nastolí nová měřítka.
Šaty dělaj člověka
V reálu nevypadá Sany SY35U špatně. Vizuálně se snaží splynout s davem, něco mezi Caterpillarem a Casem, na druhou stranu si pod tímto hávem nenápadně buduje i svůj vlastní designový jazyk.
Už po zběžném ohledání je jasné, že stavba a provedení stroje patří v rámci čínské produkce k tomu lepšímu. Člověk nemá obavu vstoupit do kabiny, což je u čínského stroje výhra. V kabině se sedí o něco výš, a i když z podstaty malého bagříku bez zádě v ní místa na rozdávání rozhodně není, daří se mi nalézt solidní posez.
Co se mi nalézt nedaří, jsou úložné prostory. Zápisník a telefon nakonec končí ve skládacím držáku na nápoje umístěném na levém zadním sloupku kabiny, odkud stále vypadávají ven. Ale abych byl upřímný, překvapilo mě, že tam vůbec takový držák je. A zezadu na opěradle je kapsa na dokumenty, ve které má místo český návod k obsluze.
Nastavení sedačky spočívá v obligátním pojezdu vpřed a vzad, naklápění opěradla a nastavení tuhosti mechanického odpružení. Poslední zmiňovaná funkce spíše lehce upravuje výšku sedadla, než aby se jednalo o nějaké skutečné tlumení známé ze vzduchem odpružených sedadel.
Tyčky pojezdu
Na podlaze je dostatek místa i pro mé velké boty, a to díky tomu, že zde nejsou pedály pojezdu. Respektive dole na pojezdových pákách vyčnívají jen dvě tyčky, které mají pedály zastoupit. I když jsem se tomu ze začátku podivoval, svou logiku to má – při delších přejezdech si nohama takto zablokujete páky v krajní poloze, a když potřebujete manévrovat s citem, sáhnete po ručních pákách. Ty jsou v celkem dobrém dosahu, stejně jako joysticky, u kterých lze měnit výšku područek.
Tlačítko zajíce není umístěné na páce radlice, ale mezi dalšími třemi tlačítky pod barevným nedotykovým displejem, který mě zaujal decentní grafikou. Dalšími tlačítky se nastavuje pracovní režim (S – standardní, B – kladivo), automatický návrat do volnoběžných otáček a po zadání kódu se dostanete i do sekce pro servis, kde si můžete třeba zkontrolovat funkčnost různých čidel.
Připraven na vedra
Přestože nesedím v nejvyšší specifikaci stroje, mám po pravé straně rádio a za sebou dokonce panel ovládání klimatizace, která při stávajících venkovních teplotách nabývá na významu.
K větrání lze samozřejmě využít i okna a dveře. Čelní horní sklo lze klasicky pomocí plynových vzpěr vysunout nad hlavu, spodní část je přilepená napevno, přestože na ní vidím dva úchyty. Malé posuvné okno ve dveřích je jištěné západkou, jejíž provedení mi připomíná, že nesedím v japonské ani evropské mašině.
Výrazná akustika
Je čas otočit klíčem ve spínací skříňce. Tříválcový Yanmar se ozývá nepřeslechnutelnými tóny, které pronikají do kabiny. Po chvíli mi dochází, že kdybych seděl v japonském stroji, motor určitě tolik slyšet nebudu. Když zavřu okna a dveře, není to nic platné. Právě naopak – pocitová hladina hluku se ještě umocní. Podobný efekt si pamatuji z minibagru Bobcat a přisuzuji to tomu, že hluk uvnitř kabiny nebyl testován na lidech.
Tím nechci říct, že by se to nedalo vydržet, to vůbec ne. Ale pokud byste se mě ptali, jaká ta čína vlastně je, označil bych toto za její vlastnost. A za další charakteristickou vlastnost bych označil hydrauliku. Ta mě na malém Sany zajímala úplně nejvíc, proto jsem za ním do Říčan u Prahy přijel. Jednalo se o zcela nový stroj z půjčovny společnosti Caracal Machines se třemi lžícemi.
Neprovokujte hydrauliku
Po krátkém hraní s naklápěcí svahovkou, která mi posloužila k ověření stability stroje, jež skutečně limituje jeho krátká záď, jsem sáhnul po zubové šedesátce. S její pomocí jsem si ověřil, že hydraulika reaguje solidně, při kopání si kromě většího hluku na nějakou Čínu ani nevzpomenete. Jednotlivé funkce se provádějí současně a plynule.
Na něco jsem však přece jen narazil. V jistém okamžiku se mi rypadlo jakoby rozladilo a připadal jsem si jako blázen, který neví, co dělá. Anebo tím bláznem byl bagr – musel jsem zjistit, co se v tu chvíli vlastně děje.
Ukázalo se, že problém, jak už to tak bývá, je na obou stranách. Když otevřu násadu pro co nejdelší dosah a začnu zavírat lžíci, mám ve zvyku nechávat levý joystick stále vpředu až do doby, kdy začnu zásadu zase zavírat. To se ale Sanymu nelíbí, pořád tlačí do okruhu olej, chtíc násadu otevřít ještě víc, přestože ta se už dávno nachází ve své krajní poloze. Všechny ostatní pohyby se tím znatelně zpomalí, včetně zavírání lžíce, které v tu chvíli provádím.
Na jednu stranu je hezké, jak se hydraulika snaží dodávat olej do místa s největším zatížením na účet méně namáhaných okruhů, ale v tomto případě brečí na špatném hrobě.
Servis a životnost
Nicméně všechno je o zvyku. Když nebudu dělat takové vylomeniny, tak si se Sanym zakopu šťastně a spokojeně až do smrti. Kdy ta smrt u čínského stroje nastane, si netroufám tvrdit. Pro rozptýlení pochybností k němu za mírný příplatek obdržíte velkorysou pětiletou záruku až do 10 000 motohodin, což jsou podmínky, kterým se mi ani nechce věřit.
Jedním z nejpalčivějších problémů čínských strojů na českém trhu bývala nespolehlivá dodávka náhradních dílů. V případě firmy Sany vede sklady dílů německé dealerství, na které je napojeno i tuzemské obchodní zastoupení. Tato spolupráce prý zatím funguje dobře a běžné díly jsou zákazníkovi dodány do 24 hodin.
Na něco může být dobrý
Když to vezmu kolem a kolem, v případě Sanyho už pořízení čínského stroje nevidím tak tragicky. Pokud by byl silný na čepech, což samozřejmě po jednom odpoledni nemohu posoudit, byl by to zajímavý minibagr pro nasazení s kladivem. Anebo kdybych chtěl ušetřené desetitisíce investovat do nějakého zajímavého příslušenství, které mi ve spojení s SY35U přinese větší efektivitu než špičkový stroj, u kterého budu rád, když mi zbyde na levnou lžíci. A konečně bych o něm uvažoval i jako o variantě k použitému stroji, což jsem dříve zavrhoval a všem jsem říkal, aby si raději pořídili ojetinu od normálního výrobce.